Mou největší vášní je hudba. Hudební sluch jsem zdědila po taťkovi, který kdysi hrál na kytaru a naši mě od malička k hudbě vedli a u nás pořád něco hrálo. Byly mi prý asi 3 roky, když jsem seděla v křesle se sluchátkama na hlavě, které byly mimochodem větší než já, v uších mi zněla Asia a já jsem řvala na celé kolo Voice Of America. Když se nad tím teď zamyslím, jestli by někoho napadlo, že tu kapelu za nějakých 20 let uvidím naživo...
Ještě než jsem nastoupila na základní školu, už jsem navštěvovala přípravný ročník hry na klavír. Bylo jasné, že nějaký nástroj musím zkusit a i když jsem původně chtěla hrát na housle, měla jsem moc malé prsty, proto jsem si řekla, že zkusím klavír. Hraní mi šlo vždycky samo a bez jakýchkoliv problémů jsem prošla oběma stupni na ZUŠce. Mezitím přišla puberta a v té době byly tzv. 2 tábory, které poslouchaly úplně odlišné skupiny, no a já jsem si vybrala tu početnější (a nebyli to Backstreet Boys). Byla jsem na několika koncertech, měla jsem svého idola, ale s odchodem puberty se i můj pohled na hudbu měnil. Jednu dobu jsem šílela po Beatles, ale to mě brzy přešlo a začla jsem poslouchat kapely, které naši poslouchali ještě když jsem ani nebyla na světě.
Blog jsem si založila proto abych měla všechno, co mám ráda, pohromadě a mohla se případně podělit o svůj největší koníček s někým dalším...
Za svůj nějvětší a myslím, že nebude nikdy překonaný, koncertní zážitek považuji koncert Kansas a Styx v Mnichově 26.6.2005. Z něho tady dávám i jednu fotku, na které jsem i já 
